Asi v roce 1968 na Chrudimi u stolu s celou partou tehdejšího poradního sboru při Krajském kulturním středisku (vedoucí Jiřina Rmoutilová, předseda sboru Dr. M. Langášek) přivítali Dr. Petra Slunečka, který přednesl svůj návrh: vytvořit samostatnou loutkářskou sekci.
První překvapivý dojem: asi je to reakce na dosavadní pragmatickou činnost poradní skupiny, která dost pravidelně pořádala různé odborné semináře, často navštěvovala mnohé soubory, a hlavně uspořádala několik ročníků Lidové konzervatoře. Během víkendu tam přednášelo (i s praxí) několik odborníků. U amatérů to mělo dost příjemný ohlas. Toto byly příčiny vytvořit něco nového, samostatného a kvalitního. Z počátku to nebral nikdo moc vážně. Právě s odstupem dlouhého času (připočítáme-li k tomu sled událostí) to byl kvalitní a zdůvodnitelný nápad.
Období počátečního budování zájmové organizace amatérských loutkářů bylo završeno sněmem zástupců na podzim 1969. z tohoto pražského setkání vzešla rada SAL, složena z aktivních loutkářů který, zastupovali oblasti s největší organizovanosti v SAL. Přípravný výbor pak odevzdal své funkce předsednictvu SAL, zvolenému osmnáctičlennou radou: předseda Petr Slunečko dramaturg pražského souboru Jiskra, MUDr. Miloš Bláha Třebíč, Jiří Štastný Chrudim, Eduard Vavruška zároveň redaktor Rolničky Praha, Miroslav Ryšavý výkonný
tajemník Praha, Libuše Tittelbachová Praha, Jana Klimtová Plzeň, Ing. František Čečil Třemošná, doc. Dr. Otto Rodl Praha. Prvním předsedou revizní komise stal Alois Polák, jejími členy Karol Kurjan a Stanislav Starý LD Jiskra Praha.
